fbpx

Syndrom vyhoření není jen výmysl! Netrpíte jim i Vy?

Stres, nespavost, psychické problémy… Syndrom vyhoření sužuje čím dál víc pracujících lidí. Nepodceňte situaci a raději se otestujte, zda jim také netrpíte!

Syndrom vyhoření je jednou z novodobých civilizačních nemocí. Na naprostou většinu zaměstnanců jsou kladeny nároky, které je téměř nereálné naplnit. Není tak divu, že se lidé ocitají ve velkých psychických problémech, ze kterých neví jak ven. Pokud si již čtete tento článek, pravděpodobně jste právě vy, nebo někdo ve vašem blízkém okolí touto chorobou buď již zužováni, nebo ohrožení. Poradíme Vám, jak syndrom zavčas odhalit, jak mu předcházet a jak se jej zbavit.

Mezi nejčastější příznaky syndromu vyhoření patří:

  • bolest hlavy
  • pocit vyčerpání, únava
  • bolest břicha, střevní potíže (průjem, zácpa)
  • pocit beznaděje
  • vznětlivost
  • psychické napětí
  • psychická vyčerpanost
  • apatie
  • nespavost
  • nechutenství
  • poruchy paměti
  • poruchy soustředění
  • sexuální nechutenství
  • vysoký krevní tlak
  • oslabený imunitní systém
  • pocit méněcennosti, nízké sebevědomí
  • sklony k užívání návykových látek – káva, tabák, alkohol…

Fáze syndromu vyhoření

  • 0. fáze – entuziasmus – pracovník je plný očekávání, těší se do práce, očekává, že udělá velké změny, dosáhne pozitivních výsledků a změní situaci k lepšímu. Tyto prvotní očekávání nejsou naplněny.
  • 1. fáze – ztráta ideálů – jedinec se již smiřuje s realitou, nestíhá své povinnosti, cítí se přetížený, začíná ztrácet systém. Přebytečný stres se pracovník snaží zahánět koníčky a volnočasovými aktivitami.
  • 2. fáze – beznaděj – pocit přetížení a bezmoci narůstá. Pracovník cítí, že naplnit veškeré očekávání je nereálné. Dostavují se taktéž prvotní fyzické potíže – bolesti hlavy, zažívací potíže, píchání u srdce apod.
  • 3. fáze – apatie – veškeré nadšení opadlo, narůstá pocit lhostejnosti, beznaděje a méněcennosti. Jedinec vidí svoji pracovní pozici pouze jako zdroj finančních příjmů a odmítá dělat přesčasy a jakékoliv „věci navíc“. Zvětšují se psychické a fyzické potíže.
  • 4. fáze – vyhoření – období psychického (často i fyzického) pádu na dno. Často se objevují hluboké deprese doprovázené dalšími příznaky a sklony k návykovým látkám.

Nejčastěji ohrožené profese

Syndrom vyhoření se může objevit u jakéhokoliv povolání a u každého jedince. Nicméně nejčastěji jsou ohroženi ti, kteří se téměř denně setkávají se smrtí, dopravními nehodami, či starými lidmi. Další velmi ohroženou skupinou jsou vysoce postavení manažeři a další pracovníci v kancelářích. V poslední době se velké procento syndromů vyhoření vyskytlo také u vědeckých a vzdělávacích profesí. Nejčastěji jsou tedy ohroženi:

  • doktoři
  • zdravotní sestry
  • pečovatelky v domovech pro seniory
  • právníci
  • hasiči
  • policisté
  • psychologové
  • účetní
  • manažeři
  • učitelé

Test syndromu vyhoření

Pokud si myslíte, že byste tímto syndromem mohli být ohroženi, máte hned několik možností, jak si tuhle diagnózu ověřit. S největší jistotou může syndrom vyhoření odhalit pouze psycholog nebo psychiatr. Nicméně pokud se z nějakého důvodu necítíte na to, abyste navštívili doktora, můžete si zkusit udělat nějaký online test. K odhalení syndromu vyhoření se nejčastěji používá online test MENFIT, který naleznete například ZDE, nicméně možností máte mnoho a můžete si zkusit vyhledat i jiné.

syndrom vyhoření

Léčba syndromu vyhoření

Jak již bylo zmíněno, jedná se o velmi zákeřnou nemoc, kterou je velmi těžké odhalit. Prvním krokem při léčbě je připuštění sami sobě, že něco není v pořádku. Jedná se o největší a nejtěžší krok, který postižený člověk musí překonat. Následně se doporučuje návštěva odborníka a nechat se profesionálně léčit. Mezi nejčastější způsoby léčby patří změna povolání, dodržování pravidel předcházení této nemoci a v těch nejhorších případech i užívání medikamentů.

Pravidla předcházení syndromu vyhoření

  • dodržování pravidel zdravého životního stylu – pestrá strava, dostatek spánku, dostatek pohybu apod.
  • kvalitní mezilidské vztahy – setkávání se s lidmi mimo práci, komunikace o běžných životních problémech, podpora a povzbuzování, otevřená komunikace o problémech
  • vyhýbání se dlouhodobému stresu a přetížení
  • koníčky – volný čas trávit aktivitami, které zbavují stresu a umožňují odreagování (četba, kino, divadlo, sport, počítačové hry…)
  • umění říkat „ne“ nejen na pracovišti, ale i v osobním životě
  • nedávat si nereálné cíle a očekávání
Sdílejte nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *