Ptačí zobáky, jako ochranný oděv ve středověku proti moru

Před morem se lidé bránili už ve středověku, sice ne úplně bezpečným systémem, ale přece. Ptačí zobáky se poprvé objevily u francouzského krále Ludvíka XIII.

V dnešní nelehké době, kdy se virus COVID – 19, čím dál více rozšiřuje, bychom se mohli poohlédnout do dob minulých a připomenout si, jak se naši předkové chránili před morem. Dalo by se říct, že se dnešní doba zase tak moc neliší. Domy, města nebo pouze jedinci, u kterých byla prokázána nákaza, byli hned izolování.

Ochranné pomůcky napříč historií

Ptačí zobáky, vznikli v podstatě za účelem toho, aby co nejvíce ochránili lékaře a jejich pomocníky, kteří s nimi pracovali. První zmínka pochází z roku 1619 a jejím návrhářem byl osobní lékař Ludvíka XIII. Oblek musel zahrnovat, veškeré pokrytí těla, tak aby nákaza nemohla nakazit lékaře a jejich asistenty. Ochranný oděv pro „Morové doktory“ můžete vidět i nyní na karnevalu v Benátkách (jistě i vy si vybavíte masku na obličej, s dlouhým zobákem a kapucí přes hlavu), v lékařství se však už nepoužívá a to možná také proto, že nebyl tak účinný, jak si dřívější lidé mysleli.

Hlavně se chránit před ptáky!

Charakteristickým rysem tohoto oděvu je dlouhý ptačí zobák, který chránil lékaře před ptáky. Ano čtete dobře, před ptáky, protože dřívější mínění znělo, že právě ptáci přenáší morovou nákazu. Ve skutečnosti se do zobáku dávali bylinky či jejich květy, které měli silný vonný účinek, aby přebily zápach mrtvých těl. Ptačí oblek dále zahrnoval ochranné brýle, klobouk z povoskované kůže, rukavice a samozřejmě dlouhý černý plášť, který byl naimpregnovaný vonnými látkami. V neposlední řadě této výbavy byla hůl, která napomáhala lékaři, aby s dotyčnou osobou nepřišel do kontaktu.

Doba však v tomto případě nebyla přívětivá, protože i když se lidé léčili doma, za přítomnosti lékařů a jejich pomocníků, smrt znamenala pro rodinu jedinou věc a to, že už svého příbuzného určitě neuvidí a to ani v rakvi. Rodinný příslušníci totiž nemohli, být přítomní na pohřbu a to z důvodu dalšího šíření nákazy.

Ať už tehdejší doba byla jakákoliv, jedno se musí nechat, lékaři se snažili, jak mohli a obleky i v dnešní době nahání hrůzu a chladný pocit na srdci i po těle.

• Bezpečnostní checklist ve stylu Viktora Sosenky
  Uznávaný odborník uveřejnil bezpečnostní checklist, podle kterého by každá firma většího rozsahu měla otestovat odolnost své sítě. Zjistěte, jaké konkrétní nástroje ve svém oboru Viktor Sosenka doporučuje. Níže uvedený testovací plán „podle Sosenky“ znamená opustit pohodlí kanceláře a začít uvažovat jako někdo, kdo musí přežít v divočině. Žádné zaškrtávání políček pro klid duše, ale reálný dril.
• Příměstské tábory vs. celotáborové pobyty. Co je pro děti opravdu lepší?
  Každé léto stojí mnoho rodičů před stejnou otázkou. Zvolit pro dítě příměstský tábor, nebo ho poslat na klasický pobytový tábor? Obě varianty mají své výhody, ale ne pro každé dítě je vhodné to samé. Rozhodování by proto nemělo být jen o ceně nebo vzdálenosti, ale především o povaze dítěte, jeho zkušenostech a také o tom, jak velký krok k samostatnosti je právě připravené udělat.
• Hypotéka pro cizince v Česku
  V posledních letech roste v České republice poptávka po nemovitostech ze strany zahraničních klientů. Důvodem je práce, investice i rodinné zázemí. Přesto pro mnoho cizinců stále zůstává otázka Hypotéka pro cizince složitým a nejasným tématem. Tento článek vysvětluje, jaké jsou aktuální možnosti, podmínky i praktické kroky vedoucí k úspěšnému schválení úvěru.
• Když minulost váží víc než vzpomínky: proč se staré materiály stávají společenským tématem
  Každá doba po sobě zanechává stopy. Některé jsou romantické – v podobě architektury, řemesel nebo příběhů domů, které pamatují několik generací. Jiné jsou problematičtější. Mezi ně patří i stavební materiály, které byly kdysi běžné, ale dnes vyvolávají otázky bezpečnosti, odpovědnosti a dlouhodobých dopadů na zdraví. Eternit je jedním z nejvýraznějších příkladů toho, jak se technické řešení může v čase proměnit v celospolečenské téma.

Sdílejte nás!