fbpx

Podoba knihy napříč historií, aneb vývoj knižních dokumentů

Knihy v současné době vnímáme jako samozřejmost. Jsou vcelku levné a je jich dostatek. Nicméně věděli jste, že tomu tak nebylo vždy? V minulosti byly velmi ceněné a mohly si je dovolit pouze ti nejbohatší! Navíc podoba knihy v průběhu celé lidské historie změnila několikrát svoji podobu. Víte, jak vypadala a kdy přišel zlom a výrobní cena knihy prudce klesla?

Jeskyní malby, jako první vývojová fáze knihy

Lidstvo téměř od samého počátku mělo potřebu zaznamenávat si své již nabyté informace. Nedávno španělští vědci objevili malby na stěnách jeskyně, jejichž stáří odhadují na víc než 40 tisíc let. Jedná se o jedny z nejstarších maleb, které byly nalezeny. Tyto malby by byly výtvorem neandrtálců. Přesto by se i tyto malby daly považovat za předchůdce knihy. (1)

jeskyní malby předchůdce knihy

Do této chvíle se ještě nejednalo o písmo, ale píše o nějaké obrázky nebo značky – piktogramy. Dalo by se tedy říct, že se jednalo o nějakou formu obrazových dokumentů. (6) Tyto malby měly ke klasické knize, jakou ji známe nyní, zatím hodně daleko.

Kámen – první psací podklad

I přes to že obrázky na kamení nebyly písmo, musím konstatovat, že kámen, byl vůbec prvním psacím podkladem. Nejprve se na něj kreslilo a později i vyrývalo. Nicméně kámen, jako psací podklad, nebyl úplně vhodný. Pokud se na něj kreslilo, obrázky se mohly rychle smýt. Oproti tomu vyryté písmo se sice nesmylo, ale zase jej bylo těžké vytesat. Nehledě na to, že kámen je těžký a špatně se s ním manipuluje.

Hliněné destičky

Po kameni následovala další psací látka – hliněné destičky. (2) Tyhle destičky byly velice oblíbené především v Mezopotámii. Destičky se těšily velké oblibě především ve 3 – 4. tisíciletí před naším letopočtem. Byly vyrobené z vypálené hlíny. Znaky se do destiček vyrývaly. Velkou výhodou byl i fakt, že mohly mít různou velikost – řídila se především podle předpokládané délky textu, která měla být na destičku vepsána. (3)

Egypt a papyrus

Po destičkách přišla řada na papyrus. (2) Ten byl velice oblíbený ve starověkém Egyptu. Papyrus měl oproti destičkám mnoho výhod. Byl podstatně skladnější a lépe se s ním manipulovalo. Na papyrus se psalo seříznutou špičkou rákosu, která se namáčela do nejrůznějších látek – ať už to bylo obyčejné bahno nebo směs připomínající inkoust (saze, voda, arabská guma). Papyrus ovšem začal být poměrně brzy nahrazován pergamenem, jehož výroba byla snadnější a levnější. (4)

Řekové, Římané a voskové destičky

Ovšem ať nepředbíhám, před pergamenem se objevily ještě voskové destičky. Tento typ psacího materiálu byl oblíben především u Řeků a Římanů, kteří na tyto voskované dřevěné destičky zapisovaly neliterární díla – to znamená především nějaké smlouvy nebo jiné obchodí dokumenty. (5)

Kodex? Bohužel, zatím pouze svitky!

Tudíž doposud měla „kniha“ podobu nějaké destičky nebo svitku. Ke klasické knize měly i tyto dokumenty hodně daleko, i když již v této době se začaly objevovat svazky pergamenů nebo popřípadě i destiček, které bychom mohly již nazvat kodexy. (8) Nebývalo zvykem ani pravidlem, že by knihy v téhle době byly zdobené.

Papír, jako revoluce mezi psacími podklady

Milníkem mezi psacími podklady byl papír. Papír byl vynaleznut zhruba
ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. V průběhu let se různě měnily látky i přísady, ze kterých byl papír vyráběn. Ovšem do podoby, v které ho známe dnes, se dostal až kolem roku 105 našeho letopočtu. Do Evropy se papír dostal až v 12 – 14 století. (7) První dílny na výrobu papíru v Evropě začaly vznikat ve Španělsku ve 12. století. Na našem území byla pravděpodobně první papírna ve 14. století v Chebu. (9)

Počátek kodexu

V téhle době sice již dávno knihy začaly mít podobu kodexu, ale byly velmi drahé a pro běžné obyvatele naprosto nedosažitelná. Všechny knihy byly opisovány ručně, nejčastěji v klášterech. Psací látkou byl nejčastěji inkoust, který se na podklad namáčel například zaříznutým husím brkem. V téhle době je výroba knihy dlouhý proces, na kterém se podílí několik lidí. Písařská činnost se dělila na opisovače, verifikátory, iluminátory, rubrikátory a na miniaturisty. (10)

Tvorba knihy, jako spolupráce řady osob

Opisovači měli za úkoly opisovat knihu podle předlohy, verifikátoři ověřovali pravost rukopisu, iluminátoři se zabývali ozdobnými ornamenty, rubrikátoři museli do textu doplnit iniciály a popřípadě i části textu červenou barvou a miniaturisté se staraly o knižní ilustrace.

Tyhle knihy měly vysokou hodnu jak v tehdejších dobách, tak i dnes. Knihy jsou téměř umělecká díla. Vlastnit doma knihu si mohli dovolit pouze ti nejbohatší. Většina knih byla soustředěna v klášterech – kde se i nejčastěji opisovaly.

podoba knihy během lidské historie

Vynález knihtisku

Největším mezníkem se stal v 15. století vynález Johanna Gutenbergaknihtisk. Nejprve vynález tajil a snažil se, aby knihy vypadaly jako ručně opisované. Nicméně vynález takového charakteru se mu utajit nepovedlo a brzy se knihtisk rozšířil po celé Evropě. (11) Čím více se tisklo knih, tím byly méně zdobné a okrasné. Dbalo se spíš na jejich praktickou stránku, a aby plnily svůj účel – dostat co nevíce informací mezi co nejvíce lidí.

Postupem času kniha ztratila na své hodnotě a zevšedněla. Vynález knihtisku postupně umožnil koupit si knihu i těm nejchudším obyvatelům.

V dnešní době máme knih dostatek. Knihy se objevují v nejrůznějších formách a podobách. V dnešní době již nejsou vázané pouze na papír. Můžeme si je číst například i online na internetu, nebo třeba ve svých čtečkách, popřípadě jiných zařízeních. A kdo ví, kolikrát se podoba knihy ještě změní?

1) Nejstarší jeskynní malby světa by mohly být dílem neandrtálců. In: Česká televize [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1164118-nejstarsi-jeskynni-malby-sveta-mohly-byt-dilem-neandrtalcu

2) Psací látky. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Psac%C3%AD_l%C3%A1tky

3) Hliněná tabulka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlin%C4%9Bn%C3%A1_tabulka

4) Papyrus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Papyrus

5) Od hlíny k digitálnímu zápisu: stručný vývoj písma a knihy o historii písma. In: Čítárny [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: https://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/historie-knihy/strucna-historie-pisma-knihy

6) Dokument, informační pramen a informační zdroj. In: Wikisofia [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Dokument,_informa%C4%8Dn%C3%AD_pramen_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroj

7) Papír. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pap%C3%ADr

8) Kniha, definice, vývoj a tvar knihy. In: Unium [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: http://www.unium.cz/materialy/0/0/kniha-definice-vyvoj-a-tvar-knihy-m24701-p1.html

9) Historie papíru. In: Papír Novák [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: http://papir-novak.cz/blog/historie-papiru/

10) Vývoj knihoven ve středověku. In: Wikisofia [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/V%C3%BDvoj_knihoven_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku

11) Vývoj knihtisku. In: Wikisofia [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/V%C3%BDvoj_knihtisku

Sdílejte nás!

1 komentář: „Podoba knihy napříč historií, aneb vývoj knižních dokumentů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *