Princip open access a konkrétní otevřené archívy

Principy open access a otevřené archívy jsou dalším článkem týkajícím se elektronických informačních zdrojů. V minulých článcích byly již popsány databáze pro speciální duhy dokumentů, patentové informační systémy, normativní databáze, databáze pro časopisy a databáze šedé literatury. Nyní nastal čas pokračovat v tomto tématu dál…

Fenomén otevřeného přístupu je v současnosti na velmi strmém vzestupu. Na jeho počátku stála snaha vědců o lepší a hlavně rychlejší komunikaci ve vědě.

V prvé řadě je třeba zmínit fakt, že v současné době vycházejí desetitisíce vědeckých časopisů, a přitom knihovny a výzkumné instituce mají mnohdy přístup pouze ke zlomku titulů.

Aktuálnost vědeckých materiálů

Problém představuje také aktuálnost vědeckých materiálů, protože prodleva mezi odevzdáním první verze článku a jejím finálním otištěním může trvat zejména u impactovaných časopisů i několik let.

To vše přimělo vědeckou komunitu k tomu, aby nově definovala své požadavky a dala spatřit světlo světa iniciativě pojmenované souhrnně jako open access.

Volný přístup k elektronickým časopisům

Kromě repozitářů by se dalším pilířem informačních služeb s bezplatným přístupem měly stát volně dostupné elektronické časopisy. U nich bývá volný přístup zajišťován více způsoby. Do hry vstupují peníze od sponzorů, příjmy z reklamy nebo často také samotný autor, který si uhradí náklady spojené s publikováním a jeho článek je pak uživatelům dostupný bezplatně.

Zajištění otevřeného a volného přístupu k plným textům na veřejném internetu, dovolující uživatelům číst, stáhnout, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo propojovat plné texty článků, jejich procházení pro indexaci, zaznamenání ve formě dat v počítačových programech nebo jejich užití pro jakýkoliv další zákonný účel bez finančních, právních nebo technických bariér kromě nedílného a neoddělitelného dosažení samotného přístupu k internetu.

Základní cesty otevřeného přístupu:

• Green Way – kdy je volný přístup k materiálu řešen tím, že autor archivuje svou práci v některém z otevřených internetových repozitářů. Tato cesta je stále více akceptována i vydavateli vědeckých žurnálů.
• GoldenWay – je pak situace, kdy je příspěvek publikován ve volně dostupném elektronickém časopise.

Řada studií ukazuje na to, že publikování materiálů ve volném režimu přináší mnohem větší citační ohlas. To je do značné míry logické, protože volné zpřístupnění dokumentu předpokládá, že se k němu dostane mnohem více čtenářů, kteří ho pak budou moci využít ve svém výzkumu. Open access zatím představuje spíše doplněk ke klasickému modelu publikování. Významní autoři i nadále preferují možnost publikování v prestižních, v drtivé většině placených časopisech, co ovšem rozhodně nevylučuje možnost zpřístupnění daného materiálu i v režimu open access.

Instituce na podporu open access

Open Archive Iniciative (OAI)

Organizace, jejíž název v českém překladu zní Iniciativa otevřených archivů, je společností, která výrazně napomáhá rozvoji internetových archivů a prioritně také výměny informací mezi nimi. Vznik organizace byl motivován značnou nespokojeností vědců, kteří již nebyli ochotni nadále akceptovat bariéry při publikování informací, zejména pak velké časové prodlení mezi napsáním a uveřejněním vědeckých článků a finanční náročnost při získávání článků z odborných časopisů.

Nejvýznamnější je: vytvoření protokolu OAI-PMH (Open Archive Iniciative – Project MetadataHarvesting), který umožňuje sdílení metadat mezi jednotlivými archivy. Na tento protokol volně navázal projekt OAI-ORE (Open Archive Iniciative – Objects Reuse and Exchange), určený pro popis a výměnu digitálních objektů v rámci volného internetu.

COAR (Confederationof Open Access Repositories)

Je tvořeno řadou velmi významných národních i mezinárodních organizací, které se angažují v otázce open access a především otevřených repozitářů. Cílem je zvyšování kvality služeb, které repozitáře poskytují, popularizace repozitářů mezi uživateli, ale i autory a podpora mezinárodní spolupráce, interoperability standardizace. Jedná se o neziskovou organizaci, přičemž participující instituce platí každoročně členské poplatky

OASPA (Open Access Scholarly Publishers Association)

Reprezentuje zájmy vydavatelů hlásících se k oppen acces. Cílem je podpora open access pomocí výměny informací, tvorby standardů a nových funkčních modelů.

SPARC Europe

Je aliancí více než 100 evropských vědeckých knihoven a výzkumných organizací. Mezi hlavní sféry zájmu tak patří problematika otevřeného přístupu, repozitářů, ale také ochrany digitálního obsahu.

DRIVER (Digital Repository Infrastructure Vision for European Research)

Je vůdčí iniciativou pro podporu otevřených archivů v evropském měřítku. Cílem celého projektu je vytvoření kvalitní infrastruktury pro rozvoj digitálních archivů

SHERPA projekt RoMEO

Projekt RoMEO má mimořádnou důležitost zejména proto, že zde byla navázána spolupráce se zástupci komerčních vydavatelství. V rámci projektu jsou evidovány subjekty, které umožňují autorům autoarchivaci preprintu či postprintu na bezplatné bázi v digitálních repozitářích. Za zmínku nepochybně stojí i spřízněný projekt Juliet. Ten se orientuje na poskytovatele dotací pro výzkum.

Konkrétní otevřené archivy

Podstatou tohoto druhu publikování je ukládání vědeckých příspěvků do archivů (repozitářů) samotným autorem a jejich následné bezplatné zpřístupnění uživateli. Podobné iniciativy vznikají pro stále širší spektrum dokumentů a v mnoha případech tvoří obsáhlé digitální knihovny. Velmi populární a rozšířené jsou v poslední době institucionální repozitáře.

Ty slouží jako registry publikační činnosti dané organizace a například u vysokých škol velmi často také k archivaci nejen diplomových prací. Velmi důležitou záležitostí jsou soubory metadat, které musí být vždy patřičným způsobem dodány pro účely efektivního popisu dokumentů. Kromě metadat hrají klíčovou úlohu také identifikátory digitálních objektů, které zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokaci vložené práce.

arXiv.org

Tento internetový archiv,  rovněž  známý  pod  názvem XXX je průkopníkem v publikování el. vědeckých prací. Oborově je zaměřen na přírodní vědy, vysoce hodnotná je zejména kolekce pro oblast fyziky.
Web: https://arxiv.org/

RePEc (Research Papers in Economics)

V oblasti ekonomických věd dosáhl takové důležitosti, že se může srovnávat s největší placenou ekonomickou databází  EconLit.  Účast v RePEcu je dobrovolná a zaregistrovat se mohou pouze instituce. Pokud chtějí do systému přispívat autoři, kteří nejsou aktivní pod hlavičkou některé ze zúčastněných organizací, mohou své příspěvky do systému vložit skrze Munich Personal RePEc Archive.
Web: http://repec.org/

Další otevřené archívy

Jméno: Social Science Research Network (SSRN)
Tato služba  představuje bránu k informačním zdrojům pro oblast sociálních věd.
Plné texty: Ano
Licence: bezplatně
Web: https://www.ssrn.com/index.cfm/en/

Jméno: E-LIS
Otevřený internetový archiv elektronických materiálů pro oblast knihovnictví a informační vědy.
Plné texty: Ano
Licence: bezplatně

Jméno: CogPrints
Přináší materiály z oblasti kognitivních věd (filozofie, psychologie, lingvistika, počítačová věda, biologie). V případě, že chce autor vložit do systému příspěvek, musí se stejně jako u ostatních internetových archivů řádně zaregistrovat
Zřizovatel: University of Southampton
Plné texty: Ano
Licence: bezplatně
Web: http://cogprints.org/

Jméno: Networked Computer Science Technical Reports Library (NCSTRL)
Digitální knihovna materiálů z oblasti počítačové vědy. Systém je významným členem Open Archive Iniciative.
Zřizovatel: Cornell Digital LibraryResearch Group
Plné texty: Ano
Licence: bezplatně

Jméno: PubMed Central
Je jednou z nejznámějších služeb pro zpřístupňování vědeckých materiálů na bázi otevřeného přístupu. Systém je specifický v tom, že zpřístupňuje bezplatně elektronické časopisy. Své seriály tak k archivaci do PubMed Central přihlašují samotní vydavatelé. Tituly přitom musí splňovat jisté kvalitativní požadavky a musí být tematicky zaměřené na vědy o životě.
Plné texty: Ano
Licence: bezplatně
Web: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/